Vyplývá to z výzkumu Asociace pro kapitálový trh (AKAT), jehož výsledky zveřejnila ve středu.

Češi mají jen v investičních fondech 385,3 miliardy korun. V bankách kolem dvou tisíc miliard. Nejčastější formou investování do fondů je pravidelné měsíční spoření, průměrně tisícikoruna.„Jsme v situaci, kdy se banky připravují na to, že vklady klientů nebudou vydělávat. Je proto nutné se poohlédnou po jiných možnostech zhodnocování peněz,“ uvedla ředitelka AKAT Jana Brodani.

Kolektivní investování je podle výzkumu výsadou mužů s vyšším vzděláním, naopak čtvrtina žen nevyužívá žádný z investičních nástrojů. „Podstatnou brzdou pro investování je u nás nedostatečná finanční gramotnost,“ dodala Brodani.

Tůma: vyšší zhodnocení nese sebou větší rizika

„Povědomí veřejnosti o kolektivním investování je stále ve veřejnosti chabé, proto je dobré, že byl vyhlášen světový Den investování (19. dubna). Lidé si neuvědomují přímou úměru mezi mírou nabízeného zhodnocení a rizikem ztráty. Podstatné je ještě více posilovat finanční gramotnost,“ konstatoval bývalý guvernér České národní banky (ČNB) a současný partner společnosti KPMG Zdeněk Tůma.

Podle něho je zarážející, že pouze dvě procenta lidí si spojují investici s rizikem a ztrátou.

„Česká společnost bohatne, i když zdaleka nedosahuje ještě úrovně toho, kolik mohou odkládat stranou lidé na Západě. Jsme ale jinde, než před dvaceti lety,“ dodal Tůma.

Peníze na stáří se spoří i 25 let

Zdůraznil, že Češi si začínají uvědomovat, že si musí včas zajistit životní úroveň i na stáří a dívat se i po jiných možnostech, než ukládat peníze do bank.

„Někteří lidé si začínají uvědomovat, že spoření je otázka doby na 25 let, i když většina chce ukládat peníze a po pěti letech už očekávají výnos, který si chtějí vybrat. Posouvání k delšímu investičnímu horizontu je ale velmi podstatné,“ uvedl Jaroslav Mužík z AKAT.